Jste unavená a máte pocit, že jste starší o několik let, než kolik vám je? Potřebovala byste nějakou vzpruhu? Něco vám povím.
Ono totiž to, jak vypadáme, jak se cítíme není věkem, ale postojem, způsobem uvažování a přístupem k sobě samé. O věku jsem se nikdy s nikým nechtěla bavit, byť mi lidé říkali: „Proč? Vždyť bys měla být pyšná!“ Povím vám proč.
Když někoho potkám a začnu si s ním povídat, často se konverzace převede na to, jestli mám děti a jak jsou velcí. Ne, že bych se nechtěla chlubit dcerou, ale v momentě, když řeknu její věk, začne kolotoč otázek, zvláštních pohledů, počítání.
Nebylo mi to vždycky příjemné. Zejména, když mám o dost mladšího partnera. Moje babička říkávala: „Když je něčeho moc, je toho příliš.“
Povím vám příběh:
Začátkem roku 2016 jsme byli s přítelem na Bali. Úplně náhodou jsme tam potkali Pavla Říhu s jeho přítelkyní Janou. Možná Pavla znáte, patří mezi on-line podnikatele. Domluvili jsme si večeři.
Sedíme u stolu, jíme večeři a začnou padat první „oťukávací″ otázky.
„Máš děti?″ ptá se mě Jana. Bože a je to tu zas!. Říkám si v duchu.
„Ano, mám dceru.″
„A kolik je holčičce?″
V hlavě mi jede scénář, jak to zase bude probíhat: Kolik je holčičce? Všichni čekají, že to bude malá holčička. Já zas a znova musím přiznat, že patřím mezi Husákovi děti a že je můj partner o tolik mladší.
Roky pracuji na tom, abych se cítila dobře a chci se tak cítit dál. Vím, jak myšlenky tohle všechno ovlivňují a pokud si budu stále připomínat, že mám o 10 let víc, než si lidé myslí, mé programování na zpomalení stárnutí dostane za uši.
To je pech! Otázka kolik je holčičce vždycky padne mezi prvními.
„Holčičce je dvacet pět,″ odpověděla jsem. A teď to začalo.
Oba přestali jíst a zvedli ke mně oči. Nastalo jako vždy divné ticho. Tohle ticho nemám ráda. Většinou následuje odpověď ve smyslu: „A měla jsi ji v deseti jo? Ha, ha ha.″ Takže si připadám ještě jako ta, která si pořídila dítě jako nezletilá.
Byla jsem nováčkem v on-line podnikání, což oba věděli a tak se odpověď stočila jinam.
„Tak proč lidem neukazuješ, že znáš tajemství na to, jak dobře vypadat? Víš, kolik ženských by to zajímalo? Kolik by jich chtělo vypadat ve Tvém věku podobně jako Ty? Já vypadat jako Ty, píšu o tom,″ odpoví mi Jana.
„Nevím. Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlela. Zabývám se zdravím, jsem terapeutka a přivádím lidi na cestu ke zdraví. Učím je souvislosti, jak své zdraví zlepšit a změnit myšlení, aby žili kvalitnější život a mohli si plnit své sny.″
Pak už jsme se o tom nebavili. Večeře příjemně pokračovala. Nicméně mi tento rozhovor zůstal v hlavě.
A víte, jak to je, když máte v životě nějaké téma nezpracované, stane se pro vás citlivé a začnou fungovat všechny zákony světa! Zákon schválnosti i zákon přitažlivosti funguje na plné obrátky. Od tohoto setkání to tak vygradovalo, že se mě na věk začalo ptát ještě více klientů.
Zachovala jsem si postoj úsměvu na rtech a říkala jim to, jak to opravdu je: „Tohle je výsledek mé dlouholeté práce na sobě. Je to jiný způsob myšlení a používání přírodních preparátů. Vše začíná uvnitř nás. Před dvanácti lety jsem se rozhodla, že o své zdraví budu pečovat a stalo se mi to životním stylem. Nic není jen tak. Ani já to nemám zadarmo.″
To, že to nemám zadarmo říkám, protože když lidé u někoho vidí něco, co se jemu samotnému nedaří, mají okamžitě pocit, že to má ten druhý zadarmo, nebo že mu to spadlo z nebe. Proč to ale celé píšu?
Jsou tomu čtyři roky a já píšu tenhle článek. Dnes už jsem i babička. Když malý začal prvními slovíčky definovat naše pozice v rodině, měl to se mnou složitější. Chvilku mi říkal mami, pak teto, pak abí a nakonec babí.
Dcera mi říkala: „Vidíš, ani ten prcek tě nedokáže zařadit.“
Vloni jsme se přestěhovali a já malému pořídila pískoviště. Po nějaké době se mě sousedka ptá:
„Pro koho jsi si pořídila pískoviště?“
„Pro malého od dcery“, odpovím.
„Ty jsi jako babička?“
„ Jo no, já jsem takový přírodní úkaz“, zažertovala jsem.
Jak vidíte, je to pořád dokola, což je svým způsobem skvělé, protože je vidět, že se mi práce na sobě daří. 🙂 A když se daří mně, bude se dařit i vám. Také jsem si své tajemství přestala nechávat jen pro sebe. To mi to trvalo!
Nevypadala jsem dobře, přiznávám. Byla jsem hubená, vystresovaná, protože jsem se mnoho let nedokázala vyrovnat se smrtí svého táty. Dokola jsem od jedné tety poslouchala, jak vypadám hrozně.
Nikdy jsem si neuvědomila, že za tím může být třeba i závist, jak jsem si po letech potvrdila. Lidé to tak někdy mají, že druhého snižují, aby se sami cítili dobře. V té době nebylo ani vidu, ani slechu o nějakém seberozvoji. A tak jsem měla ze své postavy více méně mindráky.
Co si budeme povídat. Kdo na sobě pořád něco nehledá? Dnes už je to jiné, protože se změnila společnost i možnosti. Najdete hromadu videí a článků o tom, jak zvýšit sebevědomí. Svět se ubírá pochopením a uznáním sebe sama. Můžeme se vzdělávat a posouvat.
Pokud to tak neděláte, nehledáte cestu k sobě a ke svému nitru, snadno se vám může stát, že se necítíte být spokojená. Váš život se vám může zdát nenaplněný.
Je to dokonce velice důležité! Zejména lidé v České republice trpí nižším sebevědomím, než jiné národy. Je to dané naší mentalitou a výchovou. Je potřeba si připustit, že starý kontinent má jiné zvyky a způsoby než kontinent nový.
Možná jsem vás tímto článkem pohoršila, protože se chválím. Víte, co zjistíte, když na sobě začnete více pracovat?
Nejsou to ostatní lidé, i když k tomu přispívají. Uvnitř sebe nosíme bubáky. Sami sobě jsme velkým kritikem a ženy obzvlášť. V sobě nosíme hromadu špatných tvrzení a přesvědčení o sobě samých.
Často jsem si na Janu a její slova vzpomněla. Od podzimu roku 2019 se hodně změnilo a postupně přišlo na její slova. Založila jsem si firmu a uzavřenou skupinu Žena v harmonii.
Musím přiznat, že se mi hodně ulevilo. Je hezké, motivující a pro mě přirozené, ukazovat ženám, jak o sebe pečovat zevnitř i zvenčí. Můžu je tak podporovat k tomu, aby se nebály vypadat pěkně a aby ustály tlak zvenčí a získaly více sebevědomí.
Uchopila jsem své letité zkušenosti z oblasti zdraví, což se mi moc hodí k tomu, aby mé služby byli celistvé a kompletní. Přidala jsem k tomu nadčasové technologie, které umí pracovat na epigenetické úrovni a přidala učení změny postoje k sobě samé.
Není to jen pro mladé, věřte, že nikdy není pozdě! Tělo je velice inteligentní, ale musíte mu pro regeneraci udělat správné podmínky. Proto s ženami sdílím, jak to udělat. Jaké přírodní produkty používat, jak o sebe pečovat, aby omlazení probíhalo zevnitř i zvenčí a zároveň bylo přirozené a neinvazivní. Žádné zákroky, ale využití síly a inteligence našeho těla a přírody.
Nemluvím o zázracích, ale o životním stylu, který sama žiju a jehož výsledkem je zpomalení stárnutí, lepší zdraví a dobrý pocit sama ze sebe .
Mám ráda ženy, které na sobě rády pracují a záleží jim na tom, jaký ze sebe mají pocit. Někdo se zkrášluje pro muže, já to mám jinak. Dělám to pro sebe a proto, abych byla zdravá, cítila se dobře a život si užila.
Lepší zdraví a spokojenost se svým vzhledem nás činí šťastnějšími a sebevědomějšími. Pokud to s vámi rezonuje, přidejte se k nám. Přijďte do uzavřené skupiny Žena v harmonii. Omlaďte svůj vzhled, dopřejte si být sama sebou a podpořte své tělo. Vrátí se vám to.
Pokud jste:
pak mi napište na e-mail. Budu se těšit. 🙂
Můj úspěch je i váš úspěch. Pokud vás zajímá, jak spolupracovat, jaké nové služby můžete nabídnout svým klientům, nebo pokud se vám pouze líbí pracovat v tomto odvětví a třeba i on-line, pak je správný čas začít. Ukážu vám jak.